Všechno je to v hlavě. Nebo to tam aspoň začíná. Chcete mít ideální váhu, usmívat se na sebe do zrcadla, být plní energie, elánu a síly? Pohybovat se s lehkostí a pružností? Určitě je důležité, co jíte a zda cvičíte. Ale nejdůležitější je to, co vám běží v mysli.
Nejsem dost…
Možná je to i váš případ. Říkáte si: nejsem dost štíhlá, dost hezká, dost mladá… Záměrně používám ženský rod. Tyhle myšlenkové pochody jsou typičtější pro ženy. Je to způsobeno mnoha faktory a okolnostmi, ale i tím, že společnost je od dětství programuje určitým způsobem ohledně vzhledu. Je to velké téma, které rozeberu samostatně jindy https://welcomefitness.cz/stihla-rovna-se-stastna/. Nicméně podobné pocity nejsou samozřejmě cizí ani mužům.
Proč o tom ale mluvím. Protože mám vlastní zkušenost, že snažit se hubnout tím, že změníte vnější věci, je složité. A tím vnější věci myslím především stravu a cvičení. To je to první, co člověka napadne. „Budu jíst méně a zdravěji a začnu cvičit.“ A krátkodobě se opravdu mohou dostavit výsledky. Ale po nějaké době se často stává, že se vrátíte na původní váhu.
Jo jo efekt
Jo jo efekt je strašákem mnoha lidí, kteří se rozhodnou zhubnout. A hodně z nás s tím má zkušenost. Váha jde dolů, pak nahoru, ještě nahoru, pak dolů a tak pořád dokola. Je to mimořádně stresující situace, která zabíjí motivaci. V důsledku pak končí tím, že člověk se prostě smíří s tím, že má nadváhu.
Jo jo efekt je způsoben mnoha faktory. Jednak nevhodným způsobem hubnutí, naším evolučním mechanismem zaměřeným na přežití hladomoru a vlivem působení hormonů. Ale je tam ještě jeden mimořádně důležitý faktor. Náš sebeobraz. Oblečení je vám velké, okolí vás chválí, jak jste pěkně zhubli, a ručička na váze jde dolů. Ale vy v zrcadle vidíte pořád tukové polštářky a změny jen malé nebo žádné. Je to setrvačností našeho psychického vnímání. Mnoho výzkumů dokazuje, že ženy se vidí objemnější, než ve skutečnosti jsou. Nebo mají v hlavě číslo na váze a pokud mají o půl kila více, v hlavě jim vzniká panika https://welcomefitness.cz/mam-fitness-krizi-hura/.
Kam jde pozornost, tam jde energie
Pak už je jen krok k vážení se každý den a neustálé přemýšlení nad tím, jak zhubnout, jak neztloustnout, co jíst a co ne. Soustředěním na hmotnost se ta hmotnost zhmotňuje. A tak to řešíme někdy třeba i celý život.
Moje cesta k sebelásce byla složitá. Pořád na ní jsem, ale jdu (a už si neříkám, že je složitá, tím bych posilovala historku, že jde u mě o složitý proces). Jsem ten typ člověka, co má v hlavě hlasitého vnitřního kritika. Ten mě pořád pohání, dává ty úkoly…. Takže se učím dívat se na něj s odstupem. A občas se to daří.
Moje cesty k sebelásce
Úžasná metoda, jak se naladit na své tělo, je jóga. Staletími prověřená metoda, která ukrývá poklady, které můžete objevit jen vy sami pro sebe.
Doporučuji stanovit si záměry ne cíle. Záměr budovat pevné svaly, pružné vazy a šlachy, zlepšovat rovnováhu a jíst čerstvou zeleninu můžete lehce splnit. Zda to bude každý den nebo každý týden, záleží na vás. Ale cíl zhubnout deset kilo se vám může podařit, ale nemusí. A rozhodně se vám to nepodaří zítra. To vede ke stresu, frustraci, sebekritice a uvědomění si toho, že stále vážíte více, než chcete. Tak se zase roztáčí kolotoč negativního myšlení.
Zákon přitažlivosti a hubnutí
Zákon přitažlivosti funguje jako gravitace. Pořád stejně a neměnně. Takže pokud se s nelibostí díváte do zrcadla vždycky, když vidíte tu pneumatiku kolem svého bříška, tak tam i zůstane. Já jsem poděkovala svému břišnímu tuku, že mi umožnil tři těhotenství a kojení a s láskou jsem ho propustila. Co vám běží v hlavě, když stojíte nazí u zrcadla?
