fbpx

Vyhnání z fitness ráje – efekt zakázaného ovoce

Zakázané ovoce nejvíc chutná

Všichni to známe, že? Pokud všichni souhlasí, že odříkaného chleba největší krajíc, proč si pořád říkáme: “Měla bych přestat jíst sladké. Měl bych přestat pít. Neměl bych jíst smažené. Neměla bych pít kolu.” A co nám to způsobuje vibračně a následně v těle? Moje kolegyně jsem potkala, jak si pochutnávají na klobáse a bílých rohlících. Ano, samozřejmě jsem si nedopustila komentář na adresu výrobku známého také jako rohlík tukový (taky jste na nich vyrostli?). Ale taky jsem jim popřála, ať si to jídlo vychutnají. Proč, když zjevně není nejzdravější?

Standard ostatních

Standard jiných lidí. Jedno z nejpodstatnějších témat ohledně fitness, zejména stravy, ale i cvičení. To, že jste něco četli, nebo to slyšeli v televizi, někdo vám to řekl (včetně mě), ještě neznamená, že je to pravda. A to ani, když si to myslí většina. Naopak, pokud si to myslí většina, je vždy na místě nejvyšší opatrnost. Každý jsme jiný a v důsledku jen vy sami víte, co vám prospívá. Je zdokumentován případ dívky, která se z autoimunitních onemocnění vyléčila tím, že jí jen syrové hovězí maso a sůl. Doslova. Vše ostatní jí způsobuje žaludeční problémy. Když se pokusí sníst cuketu, dostane křeče.

Stres. Stres. Stres.

Jen vy sami víte, zda si máte dát klobásu. Možná ano, možná k tomu rohlík. Možná to znamená, že si ho máte dát teď a v budoucnu už třeba ne. Nebo méně. Každopádně, pokud se ho rozhodnete sníst, organismus se přizpůsobí. Naše tělo je úžasné, to mě nikdy neomrzí opakovat. Čemu se ale nepřizpůsobí, jsou naše pocity viny ohledně konzumace něčeho, co považujete za nezdravé nebo máte strach, že po tom ztloustnete. Vina, obavy, odsuzující myšlenky, to nám škodí. A zákon přitažlivosti k tomu dodává další momentum. Takže si něco zakážeme, pak si to dáme, pak si to zase zakážeme. Cítíme se špatně, že s tím neumíme skoncovat. Že jsme s tím neskoncovali už včera.

Do těla se nám vyplavuje stresový hormon kortizol. Buňky, které v pohodě zpracovaly rohlík, přecházejí do módu útok nebo útěk. Ukončuje se pálení tuku, trávení, regenerace a celý systém se chystá na poplach. Cítíme nedostatek, pocit nespokojenosti se prohlubuje. A tak dále. Má to mnoho různých podob a odstínů šedi a černi. Ve výsledku je jedno, jestli jsme snědli rohlík nebo ne. Náš sebeobraz je pošramocený (přeci jsme se rozhodli, že už to neuděláme). Říkáme si příběhy jako: “Já mám slabou vůli.” Naše sebevědomí je na nule. Představujeme si ty krásné štíhlé ženy, které prostě rohlíky nejedí. Hádejte, jaká je pravděpodobnost, že to zajíte čokoládou?

Co s tím?

Jděte cestou nejmenšího odporu. Pokud máte velkou chuť na rohlík, možná, že vaše tělo opravdu potřebuje něco, co v něm je. Možná je to pro vás teď to pravé. Snězte ho s potěšením a vědomě. A s radostí si představte cestu, na které bude možná méně rohlíků, až budete připraveni.

Vítejte na cestě!

Užívejte si skvělý obsah i tady:
Categories:
0